Průhonice - Oficiální internetové stránky     

Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca v roce 1885, po celý život budoval park dle svých představ, odborných znalostí a citu pro krajinu. Průhonický park byl založen v době, kdy krajinářský styl dosáhl již svého vrcholu a kdy anglické parky v Evropě byly obohacovány rostlinami cizokrajného původu. Charakteristické je volné uspořádání parkových ploch. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, s rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Stavebním kamenem parkové kompozice jsou mistrně volené průhledy.  Osou celého území se stal potok Botič. Dovedně je využita proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích, především po stránce barevnosti – při rašení, kvetení či podzimním zbarvování listů. Nesetkáváme se s pravidelnými geometrickými tvary, výjimku tvoří pouze pravidelně řešená část Velkého nádvoří. Průhonický park je vrcholným krajinářským dílem na evropském kontinentu. Ojedinělým způsobem v něm bylo využito původních dřevin domácích v kombinaci s dovezenými dřevinami cizími. Pro mnohé z nich se staly Průhonice vstupní branou do Čech či do Evropy vůbec.

Mimo významu umělecko-historického je park cenný i dendrologicky jako sbírka domácích a cizokrajných rostlin - okolo 1800 taxonů a kultivarů dřevin. Nejznámějším rodem pěstovaným v Průhonickém parku je pěnišník - Rhododendron, okolo 8000 kusů ve 100 taxonech a kultivarech. Součástí parku je unikátní Alpinum o rozloze 3 ha skal a strání, představující dnes sbírku 3000 taxonů skalniček, trvalek a dřevin.

Celková rozloha parku je 250 ha, délka parkových cest je přibližně 23 km.

Park je v posledních letech útočištěm četných rostlinných a živočišných druhů, jež se sem uchylují z okolní krajiny narušené překotnou výstavbou.Uchování značného genofondového bohatství rostlin, hub a živočichů umožňují vhodné podmínky v parku. Na jeho území zůstávají zachována cenná lesní a luční společenstva.

Průhonický park je zařazen do seznamu kulturních památek  I. kategorie a do soupisu historických zahrad, vydaného mezinárodní organizací ICOMOS.

K Průhonickému parku patří také cenné genofondové sbírky a dendrotéka - sbírka šišek.

V areálu Botanické zahrady na Chotobuzi jsou soustředěny sbírky taxonů a kultivarů pěnišníků –Rododendron, kosatců – Iris, pivoněk – Paeonia, růží – Rosa, denivek – Hemerocallis a leknínů – Nyphaea, sbírky jsou v době květu přístupné veřejnosti.

Botanický ústav spravuje i jednu z největších (třetí na světě) sbírek šišek a semen jehličnatých dřevin, semen a plodů listnatých dřevin, vzorků dřeva a borky. Sbírka slouží ke studijním účelům.

Botanický ústav Akademie věd ČR v.v.i. sídlí v průhonickém zámku od roku 1962, kdy vznikl transformací Geobotanické laboratoře Biologických ústavů ČSAV.

Botanický ústav je v současnosti místem dynamického rozvoje vědy a výzkumu v celé škále botanických oborů, počínaje klasickou taxonomií, biosystematikou a evolucí rostlin a vybraných skupin hub, ekologií, ekofyziologií, fytogeografií a mapováním vegetace, dendrochronologií a studiem anatomie dřeva a konče karyologickými a populačně genetickými studiemi, s rozměrem široké spolupráce na národní i mezinárodní úrovni.

Průhonický zámek v dnešní podobě je výsledkem řady přestaveb původně  středověkého gotického hrádku, zbudovaného na skalnatém ostrohu nad potokem Botič. Hrádek byl vystavěn v sousedství románského panského sídla, z něhož se dodnes dochoval pouze románský kostelík Narození Panny Marie. První písemné zprávy o vlastnících Průhonic pocházejí ze 70. let 13. století. Postupně se zde střídá celá řada majitelů, ke konci 18. století Průhonice jako panské sídlo upadaly – zámecký celek sloužil převážně k hospodářským účelům. Rozsáhlou přestavbu průhonického zámku v klasicistním slohu s navrácením jeho sídelní funkce zahajuje po roce 1800 nový majitel Jan Nepomuk hrabě Nostic-Rieneck. V držení Nostic-Rienecků zůstávají Průhonice po celé 19. století. Jedinou dědičkou panství se stává Marie Antonie Gabriela. Jejím sňatkem s Arnoštem Emanuelem hrabětem Silva-Taroucou v roce 1885 začíná nová epocha v historii Průhonic. Hrabě Silva Tarouca nechává přestavět zámek ve stylu české novorenesance, v okolí zámku zakládá park.

Románský kostelík Narození Panny Marie je nejstarší památkou průhonického zámeckého areálu.Byl postaven zároveň s tvrzí a byl vysvěcen v roce 1187 pražským biskupem Jindřichem Břetislavem, synovcem krále Vladislava. Při pozdější přestavbě byla zbourána románská apsida a kaple prodloužena o gotickou přístavbu. V roce 1890 byly na stěnách objeveny gotické lineární fresky z 1. pol. 14 století.

Hlavní křídlový oltář zachycuje výjevy ze života Panny Marie a pochází z konce 15. století.

z dílny Mistra Vejprnického oltáře. V kapli je umístěna kopie tohoto díla.

Informace pro návštěvníky  

Park je otevřen celoročně, denně.

Nejatraktivnější dobou k návštěvě jsou jarní a podzimní měsíce. Každé roční období tu má své kouzlo a proměňující se příroda poskytuje nekonečnou možnost poučení nebo jen odpočinku v překrásném prostředí.

V zámku je stálá expozice „Průhonický zámek a park, dílo přírody a lidského ducha“ přibližující historii zámku a parku. Jinak je zámek veřejnosti nepřístupný, sídlí v něm Botanický ústav Akademie věd ČR v.v.i., zabývající se vědeckým výzkumem rostlin a vegetace.

Více informací: http://www.pruhonickypark.cz/

Email: pr@ibot.cas.cz

Tel.: 271 015 153, 282